Alergeny

Alergen je látka schopná navodit alergickou reakci. Alergeny lze klasifikovat do několika skupin.

Alergie na pyly, roztoče, plísně

Alergeny, mezi které radíme například pyly trav, bylin či stromů, dále plísně, prach a jiné, se obvykle dostanou do těla vdechnutím. Jedná se o tzv. inhalační alergeny.

Pyly vyvolávají klasickou pylovou alergii – tzv. sezónní alergickou rýmu. Hlavními příznaky jsou hlavně vodnatá rýma, svědění, kýchání, ucpaný nos, slzení očí, zarudlé oči i únava. Mohou však vyvolávat i astma, kopřivky a ekzémy. Jako alergeny rozlišujeme pyly travin, pyly dřevin z různých čeledí, pyly plevelů a bylin. Pyly, které mohou vyvolávat dechové obtíže, většinou přenáší vítr. Rostliny, které k opylení potřebují hmyz, bývají málo alergizující. Existují také zkřížené reakce mezi různými rostlinami. U alergika na jednu rostlinu je velké riziko, že bude reagovat i na ostatní rostliny ze stejné čeledi.

Alergie na zvířata

jsou se vzrůstajícím počtem domácích zvířat stále častější. Mohou se projevit při přímém, ale také i při nepřímém kontaktu se zvířetem. Mezi nejčastější příznaky patří: kýchání, rýma, slzení očí, svědění očí a kůže, také kopřivka, či vyrážky. Nejčastější alergií na zvířata je alergie na kočky. Kočičí alergen je velmi drobný a snadno se šíří vzduchem, řadíme ho mezi inhalační alergeny, ale taky alergeny kontaktní. Více než 90 % alergiků reaguje na alergen, který pochází z moče nebo slin koček. Alergeny zůstávají v místnosti ještě dalších 6 měsíců, ulpívají na površích předmětů, na oblečení, nábytku, ale také např. na zdech. Nemusíte hned myslet na nejhorší a svého čtyřnohého miláčka se vzdát. Vhodné je zkusit pejska či kočičku moc nepusinkovat, neobjímat a nespat s nimi v posteli. Někdy může pomoci odstranění deky, či koberce, kde se chlupy nejčastěji usazují. Často se vyskytují alergie na psy nebo hlodavce a velmi prudkou reakci vyvolává koňský alergen.

Potravinová alergie

je reakce organismu, kdy vyvolávajícím alergenem je některá složka potravy, případně přídavná potravinářská látka, jako je konzervant nebo barvivo. Až 20 % světové populace si myslí, že trpí alergii na nějakou potravinu, avšak skutečný počet nemocných je mnohem nižší. Z dětské populace trpí potravinovými alergiemi 2 – 8 % všech dětí. Je potřeba odlišit „pravou“ alergii. Může se projevovat jako vyrážka či pupínky na kůži, alergická rýma, či astma, také jako průjem, bolesti břicha, záněty dásní, či jiné. Nejmenší děti bývají neklidné, více pláčou, nespí. Velkým rizikovým faktorem je rodinná anamnéza. Dítě je velmi náchylné na vznik alergie v prvních šesti měsících života, kdy je imunitní systém sliznic nezralý a v trávicím systému je ještě málo funkčních enzymů. Alergické symptomy se většinou objeví do jedné hodiny po požití potraviny, někdy ale až do 24 – 48 hodin. Nejčastější alergie u dětí do 3 let je alergie na bílkovinu kravského mléka. Dále alergie na vaječný bílek, sóju, mák, kvasnice, ryby a další.

Na rozdíl od potravinové alergie není potravinová intolerance imunitně podmíněna. Je způsobena sníženou aktivitou nebo tím, že chybí enzym, který štěpí určitou část dané potraviny (např. alergie na laktózu vs. intolerance laktózy jsou často zaměňovány). Jako to tedy lze odlišit? Odpověď je jednoduchá: alergie na potraviny má obvykle rychlejší nástup. Příznaky můžete pocítit hned po konzumaci jídla, kdy naše tělo spustí obranu za pomoci IgE protilátek a výsledkem mohou být průjem, plynatost, rýma, slzení očí a další. Intolerance se naproti tomu může projevit i po několika dnech, takže si ji s jídlem ani nespojíme. Někdy vzniká až po dlouhodobé konzumaci (bolesti hlavy, vyčerpání, zažívací problémy apod.)

Alergie na léky

Mezi nejčastější patří alergie na antibiotika nebo anestetika. Reakce se objevuje buď okamžitě, tj. alergická reakce časného typu/ anafylaktický šok, který je akutním stavem a vyžaduje si okamžitou lékařskou pomoc; nebo po 24 – 72 hodinách, tj. alergická reakce pozdního typu, která se nejčastěji projeví na kůži jako vyrážka.

Kontaktní alergie

Mezi kontaktní alergeny řadíme látky, které přijdou do kontaktu s kůží nebo sliznicí, jako je kov, kosmetické přípravky, latex a další chemické látky používané v průmyslové výrobě. Alergickou odpověď organismu na tyto alergeny označujeme jako kontaktní alergii. Ta se nejčastěji projevuje formou kontaktní alergické dermatitidy, kdy alergický zánět probíhá v kůži.

Alergie po bodnutí hmyzem

Alergická reakce může vzniknout také po bodnutí hmyzem, nejčastěji se objevuje alergie na včelí nebo vosí bodnutí. I jedno žihadlo může u velmi citlivých jedinců způsobit alergickou reakci takového rozsahu, že se může jednat až o ohrožení života. Alergické reakce můžou být způsobené i štípnutím komárem. V neposlední řadě může docházet k alergickým reakcím způsobeným např. klimatickými podmínkami, jako je alergie na chlad či slunce.