Léčba alergie

Alergologické vyšetření

Vyšetření provádí specialista v oboru alergologie. Spočívá v podrobném pohovoru, na základě pečlivé anamnézy (historie onemocnění, rodinná situace, nynější příznaky) a v klinickém vyšetření. Krevní testy se zaměřují na přítomnost imunoglobulinu IgE. Senzibilizaci (citlivost) k určitému alergenu potvrdí přítomnost specifického IgE proti tomuto alergenu. V případě pozitivního výsledku mají popisované klinické příznaky pravděpodobně alergický základ. Je možné provést i další krevní testy na vyšetření funkce imunitního systému a jiné. Vyšetření doplňují kožní testy, které pomohou potvrdit konkrétní alergen.

Režimová opatření

Je třeba maximálně omezit kontakt s alergenem vyvolávajícím reakci. Základem jsou vždy režimová opatření, která by měl dodržovat alergik, ale i jeho nejbližší okolí. Podle typu alergenu jsou doporučována různá režimová opatření. U všech alergií se doporučuje také omezit spolupodílející se faktory – pasivní a aktivní kouření nebo používání látek, které mohou u alergika vyvolat nežádoucí reakci. (např. laky, úklidové prostředky). Při pylové alergii je důležité dodržovat následující režimová opatření:

• V pylové sezóně, v suchém a větrném počasí se doporučuje omezení pohybu v přírodě. Vhodné je spát při zavřeném okně a větrat brzy ráno nebo krátce po dešti. Nedoporučuje se konzumovat potraviny s obsahem pylových zrn, jako jsou například čaje a med.
• Při příchodu z venku je vhodné se umýt, aby byla opláchnuta pylová zrna dříve, než se mohou uplatnit jako alergen. Alergik na pyly trávy by se neměl podílet na sekání ani odklízení trávy. Pylový alergik by také neměl sbírat léčivé byliny.
• V období maximálního výskytu alergenů není vhodné posílat alergické dítě např. do školy v přírodě. Učitelé dítěte by měli být o jeho onemocnění informováni, aby mohli šetrnou formou předejít nejnebezpečnějším akutním reakcím, jako je např. astmatický záchvat. Lékař obvykle dítě také osvobodí od tělocviku.
• Pacient s pylovou alergií může mít tzv. zkříženou alergii. Znamená to, že může zareagovat na určité druhy ovoce nebo zeleniny. Pozor na suché květiny, i ty mohou obsahovat pyl. Alergik by měl sledovat aktuální pylovou sezónu a dle toho si vybírat vhodný termín přímořské či horské rekreace.

Podávání léků

Mezi léky, které se při léčbě alergie používají, řadíme antihistaminika (léky na zmírnění až potlačení příznaků alergické reakce); kortikosteroidy (léky především s protizánětlivými účinky): podávané celkově (zvládnutí těžkých atak apod.) a lokálně, např. ve formě očních kapek (alergický zánět spojivek), nosních sprejů (alergická rýma), krémů či mastí; a kortikosteroidy určeny ke vdechování (při léčbě astmatu) a také antileukotrieny (blokují tvorbu zánětlivých látek). Při pylové, roztočové alergii, alergii na zvířata, či alergii na hmyzí jedy je možné řešit samotnou příčinu alergického onemocnění tzv. alergenovou imunoterapií. Její princíp spočívá ve snižování přecitlivělosti organismu na alergen, a následě dochází ke zmírnění příznaků alergie.

Pacient, který prodělal závažnou alergickou reakci, by měl být vybaven balíčkem první pomoci – adrenalinem v autoinjektoru. Antihistaminika jsou léky, které především chrání před reakcí na uvolněný histamin, látku podílející se na vzniku alergické reakce, ale současně také potlačují již navozenou alergickou reakci na sliznici dýchacích cest, trávicího traktu, na kůži, ale i v celém organismu. Projeví se to potlačením svědění, kýchaní, sekrece či kongesce. Tyto léky jsou určeny k celkovému nebo lokálnímu podání (např. očnímu či nosnímu). Některé jsou dostupné jen na lékařský předpis, jiné se dají volně koupit v lékárně. Při vystavení silnému alergenu nebo nástupu alergických projevů je potřeba je mít k dispozici.

Antihistaminika by tedy měly být součástí každé domácí lékárničky.

V případě pylových alergií je třeba zahájit léčbu ve správný okamžik. K rozhodnutí, kdy s léčbou začít, může pomoci pylový kalendář. Při lehké alergii obvykle stačí nasadit léky v okamžiku, kdy se objeví první příznaky potíží. Je také rozumné vzít si léky v případě očekávaného velkého vystavení pylům. V případě rýmy a zánětu spojivek se nejčastěji jedná o léky ze skupiny antihistaminik. U těžkých pylových alergií je vhodné začít léčbu dříve, než se objeví příznaky. V některých případech je vhodná desenzibilizace. Spočívá v podávání postupně se zvyšujících dávek alergenu. Desenzibilizace má svá jasná pravidla a je prováděna jen na specializovaných pracovištích.

O vhodnosti užívání antihistaminik, resp. i jiných léků na alergii je potřeba se poradit v lékárně nebo s lékařem.